O mně

 

Michal Hron

Jmenuji se Michal Hron a je mi 27let, počítačům se věnuji od raného dětství, kdy jsem si chodil hrát s počítačem k bratrancovi, který měl kdysi velmi výkonnou Pentium 1 s windows 95, to bylo právě v roce 1995.

 V roce 1996 jsem poprvé spatřil Internet! u strýce, který měl vytáčené spojení od volny.cz a první emailovou adresu. V té době začínal také vznikat seznam.cz ale webové stránky jsme vyhledávali spíše v notýsku, který jsme u sebe nosili a zapisovali si do něj všechny internetové stránky, které jsme kde viděli napsané, na bilboardech apod. a bavili se tak dlouhé hodiny prohlížením tematicky nám vzdálených internetových prezentací.

 V roce 1998 jsem dostal svou první 486 s DOSem  a M602 (manager 602) a to to začalo. Zanedlouho jsem získal 10 instalačních disket s Windows 3.1 a po úspěšném zavedení systému do mé 486 jsem začal obcházet známé a v 8mi letech jsem jim instaloval Win 3.1 :). To bylo něco!, myš s kuličkou (ke které se musel instalovat ovladač z diskety) najednou velmi zlepšila uživatelskou zkušenost. Jehličková tiskárna pištěla přes půl domu téměř nepřetržitě... No a tak to šlo dál... zanedlouho jsem měl několik strojů 1x286, 2x486 a vysněnou Pentium 1 100Mhz s windowsem 95, 1gb hardiskem a CDROM mechanikou, to už jsem mohl hrát lepší hry :D. V té době jsem od známého s trafikou dostával starší čísla časopisu SCORE kde byli v příloze CDROMy s množstvím programů a her, a tak jsem měl o zábavu postaráno. Zjišťoval jsem jak fungují *.zip balíčky, objevoval internetový prohlížeč Internet Explorer ve kterém běželo menu CDROMU jako internetová stránka a testoval velké množství utilit které jsem dostal od někoho na disketě nebo později CDROMu. 

 Později když se rozmohl formát MP3, tak se také rozjela vypalovací éra, upgradoval jsem díky rodičům na modernější počítač s vypalovačkou a zvukovou kartou (do té doby jsem měl v počítači jen tzv. speaker) a data se najednou dali předávat tak jako snadněji :), spíš pohodlněji oproti disketám. V tom novém počítači byl i ISDN modem, takže jsem začal experimentovat i s připojením do sítě. Připojoval jsem se k internetu pomocí kabelu z pevné linky a pomalu začal objevovat zdrojové kódy internetových stránek. Komunikátor ICQ byl v té době na špici a tak se dalo celkem rychle komunikovat s dalšími vznikajícími nebo zkušenějšími "vývojáři" a předávat si tak informace o postupech. Taková bible byla stránka jakpsatweb.cz (v současnosti je to stále aktuální), kde jsem studoval jazyk HTML a další oblíbenou stránkou byla jaknaweb.com, kde jsou ke stažení hotové scripty třeba na hodiny, či svátky apod. tím se dal web pěkně "vytunit". Na hosting a doménu kdysi nebyli peníze tak jsem využíval zdarma služeb webzdarma.cz a neomezeny-hosting.cz (později banan.cz) kteří mi poskytli prostor pro web, přístup na ftp a databáze jen za zobrazování reklamy na svém webu s doménou III.řádu tedy domény typu www.adresawebu.webzdarma.cz apod. v té době vznikali weby jako milky.xf.cz nebo milky-milky.xf.cz.

  V následujících letech jsem začal vytvářet první weby pro firmy jako uspodiny.tym.cz kam jsme zveřejňovali fotografie a pozvánky z konaných akcí, každý miloval možnost odesílat z webu sms zdarma a možnost diskuse a chatu jinde než na libimseti.cz nebo lide.cz. S nejlepším kamarádem jsme v té době také vysílali své vlastní internetové radio "rasta radio" a lidé nás opravdu poslouchali, to bylo super. Hráli jsme písničky na přání a komentovali během vysílání.

 V roce 2005 po příchodu na učiliště SOU Služeb Novovysočanská jsem jako student oboru fotograf, fotografické práce viděl velký potenciál v diskusních fórech a fotogaleriích a začal experimentovat s různými CMS systémy jako IP.Board, phpBB, vBulletin a dalšími. Se spolužáky, kteří byli z fotografie stejně nadšení jako já, jsme se složili na doménu foto4room.cz a placený hosting, kde jsme provozovali diskusní forum a galerie na bázi portfolia. Mimo web jsem se maximálně věnoval studiu fotografie a většinu času trávil v temné komoře ve škole (někdy jsem tam zůstaval i do 22h) a následně ve druhé temné komoře doma v Lužci nad Vltavou odkud jsem do Prahy denně dojížděl. V té době se kolem fotografování točil celý můj život a stával jsem se takovým tím "bláznem" :D. To vše díky mé skvělé mistrové Jaroslavě Kurovcové a Barboře Reichové, kterým děkuji za ten zápal do fotografie a přátelství.

 V roce 2006 jsem měl těžkou autonehodu... Byla to velká rána nejen pro mou rodinu ale i přátelé. Byl jsem po dlouhou dobu uvázán v korzetu ( kvuli poškození páteře) na lůžko, nechodící s ochrnutím nervů a odkázán na cizí pomoc :(. Přátelé mně chodili navštěvovat a dávali mi maximální psychickou podporu, za to díky. V té době byl počítač mou obrovskou spásou. Mohl jsem díky internetu studovat co bylo třeba a experimentovat hlouběji se síťováním, tvorbou webu a databází. Hrou World of Warcraft bylo kdysi posedlých spoustu lidí a žili jsme v tom virtuálním fantasy světě téměř nonstop. Mně ale nestačilo jen si hrát, chtěl jsem víc, chtěl jsem to řídit a vytvářet, a tak jsem díky zkušenostem se sítí zprovoznil první server. Nebyl to jen herní server ale také ftp a databázový server MySQL, kde jsem měl rozsáhlý web komunikující s herním serverem. Úžasné, lidé u mně mohli hrát zdarma jejich oblíbenou hru. Během tohoto období jsem začal poprvé experimentovat s operačním systémem Linux, tehdy jsem využíval distribuci Ubuntu. Nakonec jsem měl počítače dva, v jednom běžel server v příkazových řádkách který jsem zaživa upravoval a na druhém monitoru mi běžela hra, kde jsem komunikoval s hráči a připravoval jim v tom "světě" různé eventy a staral se o zábavu. Během tohoto období jsem nasbíral velmi mnoho programátorských zkušeností a získal docela rozhled nejen v tvorbě webu ale i síťování. (Tím chci naznačit, že Vám hraní her nemusí život jen zničit...)

 Na fotografii jsem tehdy nezanevřel, později, kdy už jsem se zvládl postavit a chodit o berlích jsem fotografoval v rámci možností. Dostal jsem od známého fotoaparát Flexaret a tehdy po jeho seřízení vznikla serie autoportrétů (aktů nebo chcete-li "autoaktů") "I photohrapher, how I see myself", která měla celkem úspěch nejen v naší zemi. Začal jsem snímky zasílat do časopisu PhotoLife, který jsem miloval a několikrát mi tam snímky otiskli. To bylo radosti :)

 Během té "fotografické šílenosti" jsem se rozhodl po úspěšném vyučení v oboru "Fotograf, fotografické práce" pokračovat ve studiu fotografie dále a získat maturitu.

V roce 2008 jsem se tedy přihlásil na Střední uměleckou školu Fotografickou a Filmovou obor "Užitá fotografie a média" se zaměřením na fotografii, kde jsem úspěšně prošel talentovými zkouškami a tím začala další éra. Studium na této škole nebylo úplně standartní, Studovalo se v desetidenních cyklech tedy i v sobotu a neděli na zámku Skalsko, kde jsme byli jako studenti také ubytováni. Během studia jsem se díky "rodinné atmosféře" programu školy seznámil s několika významnými lidmi jako Jindřich Štreit, Alexandr Lukeš, Eliška Jílková a dalšími. To mi dalo hlubší náhled do umělecké sféry a za to děkuji.

 4 roky zde utekli jako voda a i přes mé zranění a operace jsem v roce 2012 úspěšně dokončil maturitní vzdělání.

Ocitl jsem se  na volné noze... Kvůli rozmachu fotografování a díky dostupnosti digitální fotografie byl najednou "fotograf" každý, kdo vlastnil zrcadlovku a fotografické řemeslo jako takové jakoby vymřelo. Lidé začali chtít kvanta fotek bez ohledu na kvalitu ale s důrazem na nejnižší cenu. To bylo těžké období. Občas jsem prodal nějaké to dílo ale nic co by mně mohlo v budoucnu uživit. Fyzické postižení mi bránilo dělat nějakou reportážní či komerční fotografii na plný úvazek a tak jsem se v tom tak plácal a díky rodičům jsem mohl nějak fungovat. Vrátil jsem se k počítačovému servisu pro známé a tím si přivydělával pár kaček.  Chodil po brigádách, které jsem fyzicky zvládal.

Pokračování později...